Domů   O nás   Vedení   Plány   Oddíly   Tábor   Máje   Historie  
Domů Akce Návštěvní kniha Pionýr Město Hrádek Škola
Pionýrská stezka

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ KONTAKT:

Vlasta Vasková
tel. - mobil: 607 115 691
vl.vaskova@seznam.cz

Pionýrská historie v Hrádku u Rokycan

/vzpomíná pionýrský veterán Josef Vaska st. 23.ledna 2008 v den svých 79 narozenin/

   V Hrádku byla založena Pionýrská organizace při Základní škole v dubnu 1952. První oddílovou vedoucí a později i skupinovou vedoucí se stala Ludmila Brožíková – vdaná Rychlá. Postupně, jak se zvyšovaly počty dětí, zapojených do PO, rozrůstaly se i počty oddílů a jejich vedoucích. Bylo to hlavně z řad mladých děvčat. Činnost oddílů byla pestrá.
   Mimo hry a zábavné akce to byly různé ruční práce a to i na školním pozemku. Recitace, básničky a zpěv byly využívány při různých společenských akcích. Pořádaly pěší i cyklistické výlety po okolí, organizovaly se různé sportovní setkání. V té době již začaly ve funkci skupinové vedoucí pracovat učitelky Základní školy. Činnost oddílů se stále rozšiřovala. Pionýři se zapojili do Soutěže tvořivosti mládež /STM/, rozvíjela se spolupráce se Svazarmem, vojáky a společenskými organizacemi ve městě. V šedesátých letech se do funkcí oddílových vedoucí mimo učitelský sbor zapojili zaměstnanci Železáren Hrádek nebo studenti Irena Kočová, Jana Wohlmutová, Magdalena Vimrová, Jiří Punčochář, František Princl, Vlastimil Kraus a manželé Věra a Lexa Medulovi.
   Právě manželé Medulovi se v roce 1963, ve spolupráci s rodiči pionýrů, zasloužili o výstavbu pionýrské chatky v lesním prostředí v těsné blízkosti našeho města. V té době byly naši pionýři aktivními členy Okresního pionýrského štábu /OPŠ/. Za tuto práci jela např. na Mezinárodní setkání pionýrů v Polsku Drahomíra Vasková nebo v roce 1965 se zúčastnil Karel Kebrle Mezinárodního tábora mládeže /MTM/ v Křižanově na Moravě.
   V roce 1968 byla ve městě obnovena činnost Střediska Junáka a práce s dětmi se přenesla do této organizace. Opět aktivní činnost vyvíjely oddíly Vlčata, Junáci, Světlušky a Skautky. S oddíly pracovali Zdeněk Blahovec, Zdeněk Štejr, Jaroslav Vítek, Karel Soukup, Jiří Vostárek, Josef Vaska, Miroslav Vandl, Irena Kočová, Milena Vondrášková, Jaroslav Vondrášek, Bohumil Bartoš, Jan Koranda, Zdeněk Rychlý, Lídka Rychlá, Erika Vaindlová .
   Po opětném zrušení Junáka v roce 1970 se tyto oddíly zařadily do Pionýrské organizace a skupinovým vedoucím se stal Josef Vaska st., který tuto funkci zastával při svém zaměstnání. Při slučovací konferenci Pionýra a Junáka v roce 1970, byli do Okresní rady Pionýra /ORP/ zvoleni i zástupci naší skupiny a až do roku 1989 byl jejím členem Josef Vaska st. V roce 1973 byla za finanční pomoci ORP vlastními silami vedoucích a rodičů, postavena druhá pionýrská chatka vedle té předešlé z roku 1963. Chaty postupem času do svého majetku převzal Mě. úřad Hrádek a zajistitl i přívod elektrického proudu a osvětlení přístupové cesty. Tím se oddíly se svojí činností přesunuly do těchto chatek a opustily prostory Základní školy.
V září 1976 převzala funkci dobrovolné skupinové vedoucí Vlasta Kebrlová – provdaná Vasková. Protože začala studovat Střední pedagogickou školu v Seči, byla požádána ORP, aby se stala od ledna 1977, placenou vedoucí skupiny. Jako uvolněná pracovnice pracovala do roku 1990. Od tohoto roku je vedoucí skupiny při svém zaměstnání a společně s oddílovými vedoucími pokračuje v bohaté činnosti stále. Po dobu mateřské dovolené v letech 1980-83 vedla oddíl a skupinová vedoucí byla Miloslava Perlíková.

   Na skupině byly organizovány turisticko-branné a sportovní soutěže, turnaj v malé kopané, oddílové i celoskupinové výlety, plnily se podmínky „100 jarních km“, odznak „Buď fit“, „Festivalový květ“. Oddíly se zapojovaly do celostátních etapových her. Nejlepší pionýři se v roce 1977 za odměnu zúčastnili třídenního zájezdu do NDR, zúčastnili se okresního zájezdu do Bardějova, Svidníku a na Duklu. V roce 1979 se zúčastnil Mezinárodního tábora mládeže Karel Chromý. Pionýrský slib jsme organizovali v Domě dětí na pražském hradě nebo v Muzeu V.I.Lenina . Výlet byl vždy spojený s prohlídkou určité části Prahy a děti se zúčastnily kulturního programu.
   Po roce 1970 pracovali s oddíly vedoucí, kteří přešli od Junáka a k nim se přidali jejich odchovanci nebo zájemci o tuto činnost jako např. Mudr.Eugen Kubala, Jiřina Kubalová, Jinřich Hošek, Josef Vaska ml., Zdeňka Vasková, Vlasta Kebrlová, Irena Kočová ml., Miluš Frühaufová, Hanka Svojšová, Miluš Perlíková, Eva Medvecová, Helena Weissová, Vlastimil Egermajer, Jan Hrdinka, Jan Kasal, Jarka Bohuslavová, Eva Höllová, Miluš Šafránková, Jiří Opp, Líba Bartušová… Jako instruktoři pracovali v té době Dáša Bláhová, Anča Frühaufová, Pavel Kugler, Jára Bergl, Pavel Sobotka, Petr Augustin, Honza Koranda, Tomáš Lehner, Zdenda Rychlý, Irena Votavová, Zdenka Navrátilová, Jarka Prokešová, Dana Drncová, Jarka Svojšová, Marcela Brajková, Franta Drnec, Jiřka Drncová, Pepík Navrátil, Alena Charužínová, Jan Svoboda, Jaroslav Schleis, Míra Košař, Žeňa Kubala, Vlaďka Langmajerová….
   V roce 1969 jsme uskutečnili první dva běhy letního tábora na louce „ U sedmi vyschlých studánek“ u Skořic. Odděleně pro děvčata a chlapce. Tím byl dán základ naší velmi úspěšné pracovní oblasti. Jak tábory pokračovaly:

1970 Kamenec u Radnic
1971 Spálený mlýn na Berounce
1972 Ostrovec
1973 Kamensko u Bílovic/chlapci / , Chřenovice na Sázavě /děvčata/
1974 Železný Újezd u Mitrovic
1975 Nový mlýn u Bujesil
1976 Nový mlýn u Bujesil
1977 Nový mlýn u Bujesil
1978 Spálený mlýn na Berounce / sem jezdíme stále/

   Pro velký zájem pionýrů i neorganizovaných dětí, pořádáme od roku 1984 dva běhy tábora. Každý běh je obsazený stovkou účastníků, včetně táborovou školou instruktorů/TŠI/. V lednu 1989 jsme na popud Míry Košaře /Kóši/ udělali rozumný krok k naší další činnosti u Spáleného mlýna. Zakoupili jsme pozemek od paní Vlajkové z Čebína u Brna. Postupem let jsme tento pozemek ještě přikoupili a máme nyní výhodu, že stanujeme na vlastním tábořišti.
   V červenci 1999 po složení základny, jsme večer v Hrádku zažili požár naší starší pionýrské chatky. Neznámý žhář nám ale činnost nepřerušil. Starosta Jaroslav Perlík zajistil přes Mě.úřad z pojistky postavení nové chatky přesně podle té staré. Celý podzim se scházely oddíly ve školní jídelně a Vánoce už oslavovaly v nových klubovnách.
   Dvakrát jsme také na táboře hostili děti ze SSSR, bylo to v roce 1977 a 1984 a v tomto roce vyjela i naše skupinka pionýrů pod vedením Járy Bergla na výměnný tábor za Ural.

   U Spáleného mlýna jsme zažili několik velkých povodní, které měly zásadní vliv na kolektiv dětí a vedoucích. V roce 1980 se musel tábor evakuovat a zrušit, v roce 1997 jsme děti evakuovali, ale na tábor zase vrátily, někdy přišla voda až po táboře, ale ubližovala. V roce 2002, dva týdny po táboře přišla opravdu „velká staletá voda“. Dostala se až do lesa a zaplavila nám i sklad na pevné části táborové základny. Po ústupu vody, jsme zjistili, že brigády na vysušení nenapravily škody napáchané bahnem a plísní.
   Za přispění ČRP, Mě.úřadu a sponzorských darů byla za 300 000,- Kč pořízena nová stanová základna /60 malých stanů – podsady, vybavení stanů, slamníky, šusťákové plachty, stoly a lavice v jídelně a nová plachta na zakrytí mlýna, kde je kuchyně/.

   Po dokončení výstavby nové budovy Mě.úřadu v Hrádku, schválilo Zastupitelstvo města starou budovu k práci s dětmi a mládeží jako DDM . Od září 2003 v těchto prostorách pracuje naše občanské sdružení Pionýr a občanské sdružení NĚ-HA. Této budově říkáme Dům u červeného hrníčku. Takže v jarních a podzimních měsících chodíme do pionýrských chatek a přes zimu se scházíme v DDM. Zde také organizujeme rukodělné dílny, setkání okresních nebo našich pionýrských veteránů. Oddíly zde rády přespávají, pěkná jsou zde zábavná odpoledne nebo posezení Klubu instruktorů v čajovně, milé jsou schůzky mateřského klubu Klubíčko.
   Činnost Pionýra se prolíná s děním ve městě. Je spojena i s celostátní pionýrskou činností. Některé akce přesáhly místní význam. Jsou to např. staročeské máje, pořádání letních táborů, Okresní a krajské soutěže zájmových oddílů rybářů a karatistů, výlety na Bambiriádu, na Ledovou Prahu, hromadné zpívání koled společně s jinými městy atd.
   Pro život Pionýra Hrádek je důležitá propagace. K tomu slouží webové stránky, vývěsky ve městě i v Rokycanech, hlášení do místního rozhlasu, dopisování do novin a časopisů. Máme foto a video archiv. Zdeňka Vasková vede velmi podrobně pěknou skupinovou kroniku.
   Dále je nutné mít dostatek kvalifikovaných pionýrských pracovníků, dost míst na činnost a mít dostatek dětí v oddílech. Je také nutná spolupráce s rodiči,školou, Mě.úřadem,veřejností…